Když film není jen záznam, ale příběh
Věřím, že každý pár má svůj vlastní kód. Svůj rytmus, vtipy, kterým rozumí jen oni dva, a historii, která je dovedla až k tomuhle dni. Moje práce není jen o tom „být tam a mačkat record“. Je o tom tenhle kód rozluštit a přepsat ho do obrazu.
Tichý pozorovatel
Většinu svatebního dne mě skoro neuvidíte. Jsem tichý pozorovatel, který splývá s davem, aby zachytil ty nejčistší momenty – slzu dědy, kterou by před kamerou zamáčkl, nebo upřímný záchvat smíchu za rohem stodoly.
Abych mohl natočit Vaši skutečnou radost, musíme si nejdřív sednout lidsky, teprve potom se maximálně uvolníte, zapomenete na mě a Vaší svatbu si užijete na 110%.
Letos se chystám už na svou sedmou sezónu a i když se technika i trendy za tu dobu změnily, jedna věc zůstává stejná: vděčnost. Jsem upřímně šťastný, že mě i po těch letech stále pouštíte do svých nejosobnějších chvil a věříte mému pohledu na svět. Každý rok a každá další svatba mě učí něco nového o lidech i o mně samotném.
Kdo jsem když nenatáčím?
Pravdou je, že hranice mezi tím, co je moje práce a co volný čas, u mě v podstatě neexistuje. Když se mě někdo zeptá na koníčky, většinou se musím usmát. Mou největší záliba je totiž právě to, co mě živí. Většinu času tak trávím buď s kamerou v ruce, nebo zavřený ve střižně. Pro mě to není práce, je to způsob, jakým vnímám svět.
Díky natáčení jsem měl možnost procestovat kus světa – od vyprahlých savan v Africe přes mlhavé útesy Irska a švýcarské Alpy až po tyrkysové pobřeží Mauritia. Tyhle cesty mě naučily jednu zásadní věc: lidský život je jednoduchý, přesto dokáže psát složité příběhy.
Povězte mi váš příběh
